Cejlon Negombo aneb jak jsme neodletěli domu.
Život je hra. Někdy plná překvapení. Tu noc před odletem jsem si plně uvědomila křehoučkou hranici mezi štěstím a žalem. Následující okamžiky mě varovaly, jak snadno se naše životy mohou od základu změnit. Hodiny, kdy se Pán Bůh rozhodoval, zda naše životy zachová takové, jaké byly dosud, byly nekonečné.
Snad to byla dlouhá, vroucná modlitba od srdce, neskutečná podpora naší rodiny, laskavost lidí, která Rosťu vrátila nazpět? Nevím, ale jsem všem velice vděčná. Záchranná akce, která následovala, byla neuvěřitelná. Ukázala to, jak úžasnou rodinu máme, od dcery Aničky, která řídí záchranné práce a veškerý “papírový” management z Čech a dokázala by za námi poslat snad i papeže, po další dceru Máju, která sedla na první letadlo na Srí Lanku a přiletěla, Gábina, Rosťova sestra, která hned poslala peníze na letenku, Ivča, moje sestra, která doslova vytloukla z fakultní nemocnice staré Rosťovo záznamy, Simča, která nám ihned prodloužila víza až po ostatní příbuzné, kteří na nás mysleli a dodávali sílu. Velice také pomohl Rosťův kamarád, lékař Vašek Jungr, který se stal prostředníkem v následné péči na Srí Lance a repatriaci do Čech.
Ještě sice nejsme doma, čekáme na převoz Rosti pod lékařským dohledem, který bude zajišťovat společnost Eurocross Assistance Czech Republic s.r.o.
Ale moc děkujeme pojišťovně Vitalias za bezproblémové jednání, zdejším lékařům a sestřičkám z nemocnice Nawaloka v Colombu za profesionální práci v nelehkých podmínkách a cítíme, že svět rozhodně není zkažený. Na světě je spousta hodných lidí, kteří neváhají nezištně pomoci!
Ze srdce a opravdově děkujeme!