Odpoledne pršelo a já měla na sobě červenou dlouhou sukni a černé tílko. Gabriel cestou na večeři se vyjádřil, že prý vypadám jako Popelka. Zeptala jsem se proč, a prý protože mám červenou sukni a prý jestli tu pohádku o Popelce a vlkovi znám. No? To asi ne, zpětně mu došlo, že to asi Popelka být neměla, ale že spíš Červená Karkulka….Po večeři jsem šla pracovat a byl mi nabídnut betel poprvé, ale to jsem odmítla s tím, že mám čaj s mlékem {mléko které připomíná chutí sunar} a že když tak zítra. Když jsem se rozhodla jít spát kolem deváté hodiny, tak jsem byla odchycena skupinkou s Hobitem, Eddou, Emmou, Litii, nějakým klukem a ať se k nim prý přidám si popovídat a požvýkat betel. Tak jsem si nakonec ten oříšek vzala a i tu tyčinku {nevím, co to přesně je}, která se namáčí do vápna. Účinky to na mě asi nemá žádný, jen si musím dávat bacha, abych sliny nespolkla, ale vyplivla. Bylo to velice zajímavé, i historky, ale při čistění zubu jsem bolestně zjistila, že jsem si popálila hašeným vápnem pusu. Tak příště víc opatrně.
