Nástrahy pralesa, či co nás žralo ve Wanangu. Také se to tak dá nazvat.
První a hlavní nástraha na celé Papue jsou komáři, jen kvůli těmto potvorám musíme baštit malaron o večerním Malaronovém čase. Moc komárů tady není, ale prý zase hodně z nich je infikováno tímto parazitem. Oleg mi v Budějovicích říkal, jak na ně vyzrát bez Malaronu, ale údajně díky více lidem vím, že kdybych to zvládla se pozorovat a měřit teplotu, tak mu dost možná přivezu nové vzorky. Tak tedy jsem se podřídila a poctivě prášky, jako většina z nás papám.
Druhou potvůrkou, která je dost nepříjemná a ne vždy si ji člověk všimne, je pijavice – litch. Toto zvířátko čeká na zemi jako větvička a čeká až se k němu někdo přiblíží a vleze na něho. Některé pijavky byly maličké a tak se daly lehce přehlédnout, zato ty větší, ty byly na kůži cítit. Jejich cílem je dostat se do oka a to se prý podařilo u jednoho mého papuánského kolegy, jinak snad všichni byli v pořádku. Celkově se mi zdálo, že Papuánci kolem pijavic strašně blázní a všude s sebou mají spreje proti hmyzákum a docela jsem měla vypozorováno, že když jsem šla na boso, tak si nepamatuji, že by na mě nějak šly.
Poslední potvory, se kterými jsme se všichni (alespoň Češi) dostali do styku byli chickers (roztoči). Ty jsou v půdě a když se kůže dostane do styku se zeminou, tak dost často se to neobejde bez svědivých, červených štípanců. Zdálo se mi, že když jsem je dostala poprvé asi druhý nebo třetí den, tak to nesvědělo až potom druhá várka svědila a kousala. Též se mi zdálo, že pupínky se většinou objevily v přikrytých místech, kde jsme měli oblečení nebo boty a ponožky, jelikož když jsem běhala pralesem bosky a s holými lýtky, tak na mě roztoči nešli, nebo se alespoň nedostavila svědivá reakce. Údajně tito roztoči člověka nemají jako typického hostitele a stejně jako cerkarie vlezou pod kůži, trochu se napapají a zjisti že to není ono a zahynou. Poukazuje na ne jen v některých případech svědivá reakce. Asi všichni jsme je měli na kotnících jen Paja, Hobit a Michal se museli někde válet, jelikož je měli snad všude. Ale nebojte se, když se to maže pravidelně Alpou nebo alkoholem, tak to za chvilku není nějak živé a v Nagade s mořem se to ztratí.