Babičko, má zlatá babičko. V říjnu jsi mi ještě slibovala k narozeninám pekáč buchet a teď jsi se vydala k moři? A sama? Já bych s Tebou ráda jela, klidně jako tlumočník/překladatel. Vždyť jsi to takhle poslední léta dělala, brávala jsi nás k moři, abychom Ti dělali společnost a překládli.
Začátkem minulého léta jsi byla s naším koníčkem Toničkem a Lůcou na Krétě. Pamatuji si, jak jste byli utahaní, když se opozdil let, nebo co to bylo… A dětem jsi k zaplašení hladu kupovala párek v rohlíku za 200 korun? Jej. Tonda na to moc vzpomíná. Bětka zase sní o Turecku o all inklusive… Teď by měla s Tebou jet Madlenka a Jiřík ne? Ty jsou na řadě, ale klidně bych mohla s Tebou si udělat výlet za Majdou až bude na té praxi.
Babičko! Tady je to teď jako na vlnách, ale to nechceš vědět. To nesmíš vidět. Nelíbilo by se ti to, tahle situace. To spíš ta Papua. Jak jsi se mnou a mamkou jela koncem července mi vyprovodit na letiště a jak jsi se tůze bála a rozmlouvala mi to. „Aninko, nejezdi!“ A já Ti říkala, že i kdybych zaváhala, tak letenku už mám, tak jedu, ať se nebojíš. Pamatuješ si to? Nakonec jaká to byla paráda a jak jsem se s pomocí rodičů postarala o napínavé povídání, které jsi mohla číst, když jsem byla na druhé straně světa. A teď jsi tam Ty, že? Povíš mi kde? Kam mám za tebou jet? Půjdu asi kamkoliv, tak pověz kam jsi chtěla se podívat. Evy říkala, že do Emirátu. Tak tam?
Plakala jsem. Moc jsem plakala. Všichni plakali. Lucinka tě hledala. Prý babičko, kde jsi? Říkali jsme, že jsi odletěla k moři. Mě to vhání slzy do očí, ale také jsem měla strach. Bála se. Bála se o maminku. Jezdila jsem domů, když jsem myslela, že bych měla, jinak jsem se bála. Za tetou jsem také nezašla, nevím, asi jsem se také bála.
Pamatuješ, jak jsme spolu byly na Ibize? Vzaly jsme Lucku a měly jsme polopenzi v hotelu kousek od moře. Luci viděla poprvé moře. Víš, jaká to byla radost? Pak na hotelu u bazénu jsme potkaly nějaké angličany a ti měli asi o rok starší holčičku než je Luci a ta měla ještě dudlík a vozila se v golfkách. Jak se ta naše holka tvářila! Chtěla taky. Ostatní si mysleli, že ty jsi moje maminka a Lucinka je moje dcera, ale to nevěděli, že mě bylo patnáct a sestřenici 3 nebo 4 roky? Bylo to zvláštní, ale moc jsme si to užili. Nebyly jsme na žádné párty, to ne, na to nejsme ani jedna, ale jednou jsi koupila Sangrii a já Ti řekla po skleničce, že budu létat z balkónu. Tak už jsi mi dál nenalévala, ani symbolicky ne. Na to si nepamatuješ? Ale na tu výletní plavbu, kde jsme měly vidět moře pod nohama a jak se ta loď hodně rozhoupala a bylo nám špatně, to si pamatuješ ne? A nebo na to jak jsme tříleté Luci říkaly, že se ten výtah na ní zlobí a nadává jí, když říká Machando… Trávily jsme většinu času u moře, ale jeden čas nám moře plivalo na pláž medúzy. Už si nevzpomínám, zda-li jsme tam i nadále chodily. Nevzpomeneš si?
Ach jo. Babičko! Tak alespoň Ti napíšu, že se Tvá zvířátka mají dobře jo? Ejmičku má teta Ivanka, měla nějaké zdravotní potíže, ale teď je to fajn. Prý jí ostříhaly na krátko, to víš? Felix je u nás. Mamka chtěla zjistit, zda-li si zvykne a zvykl si až moc. Teď nám všem leze do postele a když Ti tady píšu, tak mi leze přes ruce a počítač a domáhá se pozornosti, potvora!