11. června 2018
No a je tu OM III. Všechno to hrozně rychle utíká. Na OM III jsme jely vlakem. (Já a dvě holky ze stejného rotary klubu) Cesta probíhala celkem dobře až na to že jsme vyrážely v 9 a začínalo pršet. Meeting se měl konat v Křižanově, což znamená hrozně komplikovaná a zdlouhavá cesta. Ale jelikož nás bylo víc, zvládli jsme to dobře, dostali jsme se tam až po 3 hodině odpolední. Lilo jako z konve. Museli jsme jít 3 km pěšky!!! Všichni měli samozřejmě velké bágly mě nevyjímaje. Některé holky měly i kufr. No a nás nenapadlo nic lepšího než si to ‘zkrátit‘ přes polní cestu. Několik z nás (včetně mě) jsme měli ten nápad se zout a jít na boso. Nebyl to žádný med, ale byla sranda. Všichni jsme dorazili promočený až na kost. No a to nás čekaly ještě prezentace o nás a našem rotary klubu. Mě jako na potvoru začalo být blbě. Po večeři před nás předstoupili inbaundi (cizinci trávící rok u nás) tančili, zpívali. Bylo to roztomilé a hrozně srandovní. Pak měli přijít na řadu prezentace, ale byl nějaký problém s technikou, takže jsme napřed dostali naše rotary saka. (všichni se na ně těšili) No pak to tedy začalo. Mě pořád nebylo dobře. Proto jsem toho o sobě moc neřekla a byla jsem ráda, že můžu rychle zmizet. No tak z plánovaného ukončení v 11 hodin se to protáhlo skoro až do půl jedné. Ráno jsem byla unavená, ale bolest přešla a za to jsem byla ráda. Mohla jsem si to užít. Byli jsme rozděleni do 10 skupin, podle zemí kam jsme jeli. Já byla ve skupině s 4 inbaundy a 3 outbaundy (to jsme my, co teprve na výměnu pojedeme) V naší skupině (jmenovali jsme se Los Knedlikos) byl jeden kluk z Argentiny, z Peru, z Itálie a z Bolívie. Z nás jedna holčina jela do Kolumbie a já ještě jedna holka a kluk do Argentiny. Byla to moc milá a super společnost. Já moc nemluvila. Ne proto, že bych nezvládala promluvit anglicky, ale proto, že mi ještě nebylo úplně nejlíp a navíc mě bavilo je poslouchat jak se inbaundi snaží mluvit česky a jak mluvili anglicky i španělsky. Přesto, že se španělštinu učím teprve krátce většinou jsem chápala, o čem se baví. Za celý den jsme si užili hodně legrace. Měli jsme 11 stanovišť a určený čas za, který jsme je měli všechny projít a na každém jsme měli strávit nejméně půl hodiny. Začínali jsme na lukostřelbě. My outboundi jsme zatím moc nemluvili, ale na druhém stanovišti se to změnilo. Tam jsme si měli na určitou vzdálenost házet vajíčka. Byla to sranda. Nakonec u posledního vajíčka nám řekli, že pokud si ho někdo rozbije o hlavu, získáme bod navíc. Nacho (Argentinec) se do toho hned hrnul. Když jsme přecházeli na jiné stanoviště, šli jsme okolo haldy napůl shnilé slámy a je nenapadlo nic jiného, než tam vylézt a vyfotit se. No jinde jsme zase měli stavět most z prken (to jsme nedali, protože nás neunesl) nebo jsme seděli zády k sobě vždy dvojice – Čech a cizinec a jeden měl popisovat obrázek a druhý malovat. Nebo jsme všichni malovali. Poslední, co jsme měli udělat, byl náš maskot. Udělali jsme strašáka do zelí a použili jsme tričko jednoho z kluků. (Inbaundi pro nás připravili trička s nějakým motivem a jménem skupiny, my jsme tam měli svíčkovou) No povedl se nám a pojmenovali jsme ho Señorita Svíčková. Večer jsme měli vyhodnocení dne. Naše Señorita Svíčková vyhrála cenu za nejlepšího maskota a naše skupina byla celkově na třetím místě v hodnocení. No, pak následoval 2 hodinový blok pro ountboundy s důležitýma informacemi. Bylo to unavující, ale hodí se to. Potom jsme šli k táboráku, který inbaundi a rotexáci připravili. Někdo tam pouštěl hudbu, zpívalo se a někteří i tančili. Byla to nádherná atmosféra. Inbaundi se chovali jako rodina. Velká hlučná a zábavná rodina. Moc doufám, že takovou najdu i v Argentině. Nechtělo se mi vůbec odcházet, ale byla jsem unavená. Další den byl den odjezdu. Ani jsem se nestačila se všemi kamarády rozloučit. Protože jsme chvátali na vlak. (Tentokrát jsme žádnou ‚zkratku‘ nepoužili) Celkově musím říct, že už se moc těším na moji výměnu a doufám, že si to i ostatní užijí.
Well there is OM III. Everything is running fast. At OM III we took the train. (I and two girls from the same rotation club) The trip went quite well, except that we go at 9 am and started to rain. The meeting was in Křižanov, which is a very complicated and time-consuming trip. But because there were more people, we did it well, we got there only after 3 o’clock in the afternoon. I was raining. We had to go 3 km on foot!!! Everyone, of course, had big bags, except me. Some girls also had a trunk. Well, and we did not think anything better than to ‚shorten‘ over the field path. Someone of us (including me) had the idea to go out and go bare foot. It wasn´t easy, but it was fun. We all arrived. Well, we were expecting a presentation about us and our rotation club. I started fealing bad. After the dinner before us, the inbaunds (the strangers spent the year in our country) danced, sang. It was cute and very funny. Then they had to come up with a presentation, but there was a problem with the technique, so we got our rotary jackets. (everyone was looking forward to them) Well then it started. I was fealing not well. That’s why I did not say much about me and I was glad I could quickly disappear. Well, from the ending at 11 o’clock pm, it lasted for almost half past one. I was tired in the morning, but I feel better and I was glad about it. I could enjoy it. We were divided into 10 groups, according to a country where we will go. I was in a group with 4 inbaundas and 3 outbaundas (we are the only ones to go for the exchange). In our group (we called it Los Knedlikos) we had a kid from Argentina, Peru, Italy and Bolivia. One of us will go to Colombia and me and another girl and a boy to Argentina. It was a very nice and super company. I did not talk much. Not because I could not speak English, but because I was not very good at all, and I enjoyed listening to them as inbaundys were trying to speak Czech, speak English and Spanish. But the fact that I only learn Spanish shortly, I understood what they´re talking about. We had a lot of fun all day. We had 11 places and the time we had to go through, and we had to spend half an hour on each. We started archery. We, outbounds, didn´t have to talk much, but it has changed in the second part. There we had to throw eggs for a certain distance. It was fun. Finally, the last one told us that if someone breaks his head, we get an extra point. Nacho (from Argentina) immediately broke into it. As we walked to another location, we walked half-rotten straw around the heap and Theky didn´t mind anything else but to pour out and take a picture of it. We had to build a bridge from the planks again (we did not give it because we couldn´t carry it) or we were always sitting behind a pair of Bohemian and foreigners, and one should describe the picture and the other. Or we all painted. The last thing we did was our mascot. We made a cabbage scarecrow and used a jerk of one of the boys. (Inbaunds made a jet for us with a motive and the name of the band, we had a candle). Well, we succeeded and we named it Seňorita Svíčková. We had an evaluation of the day in the evening. Our Señorita Svíčková won the best mascot award and our group was third. Well then followed a 2 hour block for ountbounds with important information. It was tiring, but it is important. Then we went to the campfire that the inbaunds and the rotex prepared. Someone was playing music there, and some were dancing. It was a wonderful atmosphere. Inbaundi behaved like a family. Great loud and fun family. I hope so much I can find in Argentina too. I did not want to leave, but I was tired. The next day was the day of going home. I was not enough to say goodbye to all my friends. Because we were chasing the train. (This time we had no, abbreviation used) Overall, I have to say that I am very much looking forward to my exchange, and I hope that others will enjoy it too.