29. srpen 208
V neděli jsme byli odvést host sestru Ro na letiště. Sešlo se tu víc lidí. Střídavě se smáli a brečeli. Nakonec přišlo poslední sbohem a vydala se do svého nového života. A na mě čekala návštěva Buenos Aires. Je to něco zvláštního, navíc v neděli, kdy se tu konají trhy. Všude je spousta lidí a hluku. Ulice jsou sice plné odpadků, ale ta přátelská atmosféra vše nahradí. Tady jsem poprvé ochutnala empanádas. Je to kapsa plněná vším možným od sýra až po směs, kterou používáme na boloňské špagety. Návštěvu Buenos Aires jsem si nepopiratelně užila. Škola tady v Argentině je naprosto jiná.
- Učitelé jsou pro žáky víc kamarádi než profesoři.
- Všichni mluví jeden přes druhého.
- Skoro ani nerozeznáš kdy je přestávka.
- Všichni jsou jedna parta.
- Všichni se snaží mě naučit španělsky sprostá slova.
Až mě překvapilo, kolik holek ze třídy mluví anglicky. Samozřejmě je pro ně příjemnější mluvit španělsky, proto oblepili celou třídu názvy věcí. A abych si je lépe zapamatovala, také se polepili cedulkami se jménem. Celé první čtyři hodiny byl ve třídě hrozný hluk a všichni si chtěli povídat o situaci v Čechách. (Tady je problém, že není povolený legální a bezpečný potrat, proto všichni, co jsou pro legální potraty, nosí zelené šátky.) Byli velmi nadšení, když zjistili, že v Čechách mají ženy možnost volby. No, a hned při první hodině jsem se snažila pochopit látku, kterou teď berou v chemii. Na matematice jsem se s učitelkou domluvila, že jakmile začnou brát novou látku, pokusím se mezi ně zapojit. Ticho ve třídě nastalo, až při poslední hodině, kdy psali test. Jelikož mě začala ze všech těch nových informací (a hlavně hluku) bolet hlava, rozhodla jsem se pro relaxaci v podobě čtení knihy. Asi teď ze začátku bude příspěvků víc, protože je všechno pro mě nové, ale počítám s tím, že se to později ustálí na jeden měsíčně + když se bude dít něco speciálního.
On Sunday we were taking host sister Ro to the airport. There were more people. They were laughing and crying in the same time. Eventually, the last goodbye came and she went into her new life. After it Buenos Aires was watiing at me. It’s a special event on Sunday, when there are markets. Everywhere there are lots of people and noise. The streets are full of rubbish, but the friendly atmosphere replaces it. Here I first tasted empanadas. It’s a pocket filled with everything from cheese to the mixture we use for Bolognese spaghetti. I enjoyed the visit to Buenos Aires undeniably.
- The school here in Argentina is completely different.
- Teachers are more friends than profesors.
- Everyone talks one over the other.
- You almost can not recognize when there is a break.
- Everyone is a big band
- Everyone tries to teach me bad words in Spanish.
Than I was surprised how many girls from the class speak English. Of course, it is more pleasant for them to speak Spanish, so they have covered the whole class with names of things. And to remember them better, they also stuck labels with their name on themselves. For the first four hours there was a terrible noise in the class and everyone wanted to talk about the situation in the Czech Republic. (There is a problem that legal and safe abortion is not allowed, so all who are for legal abortions wear green scarves.) They were very excited to find that women in the Czech Republic have the choice. Well, right at the first hour, I tried to understand the substance they now learn in chemistry. At mathematics, I agreed with the teacher that when they start learning a new lesson I would try to get involved. The silence in the class occurred until the last test hour. Since I started to have a headache from all this new information (and especially the noise), I decided to relax in the form of reading a book. Probably at the beginning, the posts will be more often because everything is new for me, but I expect to stabilize it at once a month + when something special is going to happen.
