29. listopad 2018
The English section is below the photo.
Tak jo. Trošku jsem to teď flákala. Chtěla bych teď napsat o dvou nezapomenutelných a úžasných týdnech, které mám za sebou. Jelikož jsem toho stačila navštívit, zažít a vyfotit spousty, budu to muset rozdělit do dvou stručnějších článků se spoustou fotografií. Tyto dva týdny se týkají prvního tripu, na který jsem se společně s dalšími 20 výměnnými studenty vydala.
Asi nikdo z nás nevěděl, co kromě poznání nových koutů Argentiny očekávat. Začátek dobrodružství byl stanoven na sobotu 10. listopadu. Už v noci tu začala velmi silná bouřka. Doslova se tu otřásaly stěny. Zahrada se změnila v jeden velký rybník. Mě a pár dalších studentů měl náš autobus nabrat v La Plata. Tak nějak jsem očekávala malý autobus, kde nebude pořádné místo na nohy, ale skutečnost mě velmi překvapila. Obrovský dvoupatrový autobus jen pro 25 lidí, když počítám naší vedoucí Margaritu a průvodkyni Claudii a samozřejmě naše dva řidiče.
Už týden před odjezdem jsem se domluvila s Roxi (Rumunsko) na tom, že si sedneme k sobě. Jelikož jsme ale měli pro sebe cele vrchní patro autobusu (všichni výměnní studenti), tak jsme každý zabrali dvě sedačky.
Roxi byla další a poslední studentka, kterou jsme měli vyzvednout. Mezi tím, než jsme pro ni dojeli, jsem se zapovidala s Bárou (Slovensko). Po celkem dlouhé době to bylo zvláštně příjemné si popovídat v češtině (samozřejmě si volám se svými rodiči, ale to není ono). Vyjeli jsme. Hned první noc jsme měli strávit v autobuse. (No nedivte se, když je Argentina skoro tak velká jako Evropa.) Cesta byla vlastně dobrým začátkem bližšího seznamování s ostatními studenty. Už teď můžu říct, že jsem k nim navázala bližší vztah, než k jiným lidem mého věku, které tu potkávám. Už v Čechách jsem slyšela, že budu mít rozhodně nejblíž k nim, protože oni nejlíp chápou jak se člověk a ještě k tomu výměnný student může cítit. Tohle jen potvrzuji.
Druhý den ráno jsme konečně dojeli na první místo, které jsme měli navštívit. Hotel byl velmi útulný. V pokoji jsme byla společně s Roxi, Leou a Miou, které jsou z Francie. Náš pokoj byl natočený tak, že jsme viděly moře.
Ještě před obědem jsme se vydaly na pláž. Trošku jsme si prošly pobřeží. Po obědě jsme se tam vydaly znova, jelikož Roxi chtěla dát zbytky hamburgerů toulavým psům. Odpoledne nás čekala návštěva farmy, kde nám něco vyprávěli o chovu ovcí (celou dobu našeho tripu na nás mluvili španělsky). Také nám ukázali, jak se ovce stříhají. Na této farmě mají také ochočenou „lamu“. Opravdu to píšu do uvozovek, protože až později jsme se dozvěděli, že se nejedná o lamy nýbrž o guanaky. Takže s touhle guanakou si největší legraci užil Zach (USA). Zlobil ji a hrozně ho bavilo uskakovat a uhýbat před plivanci. (Díky němu to schytali jiní.) Také se tu holky snažily polapit a pochovat si kuřátka. V jednu chvíli sem vběhlo i stádečko koní. Tady v Patagonii je normální zahlédnout stádo divokých koní nebo guanakou.
Na druhý den jsme měli naplánovanou návštěvu kolonie místních tučňáků. Všichni jsme očekávali, že to bude jedna velká pláž přecpaná k prasknutí a bude páchnout rybinou. Proto nás velmi překvapilo, když jsme je viděli jen sem tam ve vyhloubených hnízdech pod nízkou vegetací. Měli jsme možnost si projít okolí po vyznačené stezce. Pláž jsme zahlédli z načervenalého útesu. A tučňáci? Místo milionů malých roztomilých potvor jsme jich tam zahlédli jen pár. Zato jsme krátce zahlédli tuleně. (Teda myslíme si, že to byl tuleň, zmizel dřív, než jsme ho stačili vyfotit.) Odpoledne jsme se stavěli v kavárně a pak si zahráli na děti na dětském hřišti. Další den jsme měli po příjezdu na hotel volný program. Prošli jsme si trochu centrum. Při tom jsem si popovídala s ostatními a trošku blíž se seznámila. Po večeři nás vzali do ledového baru. Popíjeli jsme Sprite ze skleniček tvořených ledem a tančili jsme. Po návratu na hotel jsme si rozjeli soukromou párty před hotelem. Francouzky vytáhly hudbu a tančili jsme.
Středa byla pro nás velmi důležitá. Navštívili jsme ledovec Perito Moreno. Měli jsme trochu proměnlivé počasí. Chvíli zima a chvíli krásné slunce. Všichni jsme byli trošku netrpěliví, jelikož jsme v programu měli i mini treking. Samozřejmě jakmile jsme na něj vstoupili, zapadla mi noha hned do první větší pukliny. Naštěstí se nic hrozného krom modřiny nestalo. Trvalo to víc jak hodinu. Všichni jsme si to užili. Je jasné, že je to neopakovatelný zážitek. Podle mě by si tenhle zážitek neměl nikdo nechat ujít.
Ve Čtvrtek Jsme dorazili do městečka uprostřed národního parku. Na dva dny jsme dostali volno. Průvodci nám ukázali na mapě nejlepší turistické trasy a darovali nám menší mapky, podle kterých jsme se měli řídit. Taky jsme měli nakázáno se držet ve skupinách. Nejméně 2 lidí. Proto jsme se hned po obědě vydali na cestu. Hned po prvních 200 metrech se otočila skupina Francouzů, že moc fouká. Po prvních pár metrech výstupu do kopce jsme se s Bárou oddělily od zbývající skupiny a šly jsme napřed. Měly jsme za to, že ostatní jdou za námi, ale jak se ukázalo, tak nejotužilejší jsou lidé ze Slovenska a Čech!!! Při návratu na hotel jsme potkaly dva asi tak dvaceti pětileté turisty. Jeden byl z Anglie a druhý ze Španělska. Já si povídala se Španělem (samozřejmě, že to bylo anglicky). Nikomu z nás se po večeři nechtělo jít spát, tak jsme si vymysleli hru, při které jsme si otipovali lidi, kteří byli s námi v restauraci a hádali jsme, z jaké země pochází. Pak se vždy jeden z nás zvedl a došel se zeptat. Bylo to zajímavé a většinou jsme se trefili celkem blízko. Druhý den byla většina z nás tak utahaná, že jsme celé dopoledne prospali. (Většina výměnných studentů je stále unavená.) Odpoledne jsem se jen s Bárou (Roxi se nechtělo nikam jít) vydala prohlédnout si zdejší vodopád. Při tom jsme si trochu zablbly, když jsme ochutnávaly zdejší vodu.
Tak. Popsala jsem zhruba první týden. Zbytek popíšu v dalším článku.
- den/1st day
2. den/ 2nd day
2. den výletu – farma/ 2nd day – farm
3. den – tučňáci/ 3th day – penguins
3. den/ 3th day
4. den/ 4 th day
4. den
5. den – Perito Moreno
6. den
| Další návštěva Buenos Aires |  |
Malby, koně a zábava aneb jak jsem vyrazila do Patagonie 2. část Paintings, horses, and fun, or how I went to Patagonia 2nd part |
7. den
So yeah. I now I don’t write for a long time. I would like to write about the two unforgettable and amazing weeks that I have come to pass. Because I was able to visit, experience and take pictures, I will have to divide it into two short articles with lot of fotographs.
First of all, I want to write that these two weeks are related to the first trip I have been together with 20 other exchange students.
Probably none of us knew what to expect except the knowledge of the new corners of Argentina. The beginning of the adventure was set on Saturday, 10th November. It was a very thunderstorm that night. The walls were really shaking. The garden turned into one big pond.
Me and a few other students our bus picked us up at La Plata. I thought that the bus would be a small bus where there wouldn´t be much place for my feet, but the fact surprised me very much.
A huge double-decker bus for only 25 people when I count our tour guide Margarita and Claudia and, of course, our two drivers.
A week before I left, I talked to Roxi (Romania) about sitting together. However, since we had the upper floor of the bus (all exchange students) for ourselves, so we all occupied two seats. Roxi was the next and last student we were supposed to pick up. In that time I became talking with Bára (Slovakia). After a long time it was absolutely nice to speak in Czech (of course I’m calling with my parents, but that’s not it).
Finally our trip started. We were supposed to spend the first night on the bus. (You know, Argentina is nearly as big as Europe.) The journey was actually a good start to getting closer to other students. I can tell now that I have established a closer relationship with them than with other people of my age that I meet here. I have heard in the Czech Republic that I will definitely be closest to them because they understand how I can feel. I can only confirm this.
The next morning we finally reached the first place we were supposed to visit.
The hotel was very pretty. We were in the room together with Roxi, Lea and Mia from France. From our room we had a beautiful view to the sea.
Before lunch we went to the beach. We’ve gone a little way through the coast. After lunch, we went back again, because Roxi wanted to give the rest of the hamburger to the dogs.
In the afternoon we visited a farm where they told us about sheep breeding (we spoke Spanish all the time). They also showed us how the sheep are cut.
They also have a special animal „lama“ on this farm. I really write it in quotation marks, because only later we learned that it is not a lama but a guanaka.
So Zach (USA) enjoyed the biggest fun with this guanaka. He was teasing it, and he enjoyed jumping and dodging. (Thanks to it, others have caught it.)
The girls also tried to catch and hug chickens. And we saw horses. Here in Patagonia it is normal to see a herd of wild horses or guanakas.0
The next day, we had a planned visit to a colony of local penguins.
We all expected that it is one big beach of smell a dovetail. That’s why we were very surprised when we just dredged them here in dugout nests under low vegetation. We had the opportunity to explore the surrounding area after the strides. The beach was spotted from the reddish cliff. And the penguins? We even saw only a few of them. Then we saw the seals briefly. (We think the seal was gone before we could take it out.)
In the afternoon, we were in the café and after that we played on the playground as small kids.
The next day we had a free program. We were in alittle center. During that, I talked to others and felt that we are a little closer. After dinner, they took us to the ice bar.
We drank Sprite in ice-made glasses and danced.
After returning to the hotel, we had a private party in front of the hotel. The French girls turned out music and danced.
Wednesday was very important to us. We visited the glacier Perito Moreno. We had a little changing weather. Winter for a while and beautiful sunshine. We were all a little impatient because we had a mini trek in the program.
Of course, as soon as we entered on the ice, my foot fell to the first bigger crack. Fortunately nothing terrible except bruises has happened.
It took more than an hour. We all enjoyed it. It is clear that this is an unrepeatable experience. I do not think anyone should miss this experience.
On Thursday We arrived in a small town in the middle of a national park. We were off for two days. The guides showed us the best hiking trails on the map and gave us the little maps we were supposed to follow. We also had to stick to the groups. At least 2 people. That’s why we went on a journey after lunch.
Immediately after the first 200 meters, a group of Frenchmen turned back because it was windy. After the first few meters of the uphill walk, we and Bara separated from the rest of the group and went forward. We thought the others were going after us, but as it turned out the most tought people are in Slovakia and the Czech Republic!!!
When we were on the byck way to the hotel, we met two or twenty five-year-olds. One was from England and the other from Spain. I talked to the Spanish man (of course in English).
None of us wanted to sleep after dinner, so we figured out a game where we flipped the people who were with us in the restaurant and arguing about the country they came from. Then one of us got up and went to ask. It was interesting and we usually hit very close.
The next day, most of us were so tired that we slept all morning. (Most exchange students are still tired.)
In the afternoon, I only went out to see the local waterfall with Bára (Roxi did not want to go anywhere). We were a bit foolish when we tasted local water.
So. I described the first week. I will describe the rest in the next article.