30. leden 209
También la versión en español. Gracias Mailen. 
Jsem tu už čtyři měsíce, ale netuším jestli je to dobře nebo špatně. Proč? Už předem nás připravovali že Vánoce pro nás bude doba největšího stýskání po domově. U mě je to jako na houpačce. Někdy si říkám proč s tím neseknu a prostě se nevrátím domů. Chybí mi známí lidé a místa. Ale naštěstí to není moc často a když už tak si říkám že to musím zvládnout a že to za to stojí a taky nejsem žádný srab, přece to teď nevzdám. Vyplácí se to, protože se vždycky ukáže nějakej nezapomenutelnej, i když pro někoho obyčejnej okamžik který mě utvrdí v mém přesvědčení. Okamžik, kdy si řeknu jak jsem hloupá, že vůbec přemýšlím o odchodu.
Za ten měsíc co jsem nepsala se pár takových okamžiku nashromáždilo.
1) Camp Sakra já to nedám. Zaseknu se. Nebude se jim to líbit. Nejsem dost připravená. Neumím vůbec mluvit. Tak tohle byly moje největší obavy. Na campu nás totiž čekal test ze španělštiny a prezentace naší země taky ve španělštině („To bude katastrofa“ myslela jsem si). Snažila jsem se připravit co nejvíc hlavně na tu prezentaci, protože jsme díky tomu mohli zkusit přimět novou generaci výměnných studentů si vybrat naší zemi. A já jsem byla rozhodnutá alespoň jednoho přesvědčit, že jet do České republiky je to nejlepší rozhodnutí. (Přece jen jsem chtěla aby i naši vymění studenti měli možnost se sem dostat.) Testy nás čekaly hned první den. Netušila jsem, jak to bude vypadat a jestli nám to oznámkují. Takže nás posadili ke stolům po dvou. Já jsem tak nenápadně (že se rotex rozchechtal) zatáhla Roxi ke stejnému stolu. (Jen jako záchranné lano.) První část byla celkem v pohodě, jen kroužkování správných odpovědí. Pak ale přišel na řadu text. Novinová stránka se zaškrtnutým odstavcem a měla jsem vlastními slovy popsat, co se tam píše. Chvilku jsem na to jen zírala.(„Je po mě“) Pak jsem se snažila pracně si přeložit slovo od slova. Něco jsem sesmolila, pak ke mě přišla jedna z dozorujících a trochu mi pomohla s tím že to se mnou probrala. Tak tohle jsme měli za námi.
Druhý den na nás čekaly hry. Rozdělili jsme se do skupin označených barvami. Naše skupina měla černou. Bili jsme se, seč síly stačily. Jedna hra výhra, druhá prohra. Pak přišlo na řadu hra Ukradni vlajku. Bylo to doslova jako bitevní pole. Získali jsme jednu vlajku a další dvě jsme uhlídali. Užili jsme si při tom legraci. Večer na nás, inboundy, (výměnný studenti co jsou v hostitelské zemi) čekala ještě jedna velká zkouška a to prezentace. Byla jsem tááák vynervovaná, že jsem zapomněla půlku textu. Naštěstí jsem si udělala malé nápovědy přímo mezi obrázky. To mě zachránilo. Když jsem domluvila nemohla jsem uvěřit, že jsem to dala. Dokonce to vypadalo že se jim to i líbilo! Hrozně ráda jsem se znovu potkala s ostatními. Snad se zase brzy sejdeme.
2) Moje host mamka mi pořád dokola opakovala, že si můžu pozvat nějaké kamarádky. Dlouho jsem se neodvažovala, ale pak jsem si prostě řekla proč ne. Proč bych se měla všech stranit. Doufala jsem, že se budeme moct vykoupat v bazénu, tím by bylo o zábavu postaráno. Tak jsem pozvala Kathy, Petreu a Luisu. Jenže hned ráno bylo jasné, že o koupání si můžeme nechat zdát, protože se strašně rozpršelo. No sakra, co budeme dělat? Tak jo tak něco upečeme, mohla by to být zábava. „Hola!!!!“ Objímání ani smíchu se nikdo z nás neubránil. Jen jsme museli honem rychle pod střechu. Petrea i Kathy přišli celkem brzo. Kathy ihned zaujal kuchyňský robot. A že když budeme péct musíme ho využít. Hudba na plné pecky, chrastící robot, smích a blbnutí. Chudák Luisa dorazila o hodinu později celá promoklá, ale v dobré náladě. My už měli mezitím první várku vanilkových rohličků hotovou. Tak jsme se pustili do další. No, rohlíčky se tomu nedá říkat. Petrea totiž propustila uzdu fantazii. Při tom jsme měli zapnuté živé vysíláni. (Takže se i jiní mohli bavit našimi pokusy) Po nějaké době Luisu napadlo, že i když leje tak by jsme mohli zkusit splnit výzvu a to skočit do bazénu i když venku bylo 16 stupňů. No pro nás to není úplně šílené, ale pro Argentince je to bláznovství. Výzva splněna. Naše cukroví napečené a my přecpaní, ale šťastní, že jsme něco podnikli. Byl to opravdu super den.
3) Řekla jsem si že by mi neuškodilo si nechat trochu zarovnat délku vlasů. A k výměně přece patří i ta trocha změn vzhledu, takže je mám teď o 8 cm kratší. Při té příležitosti jsem si je nechala rovnou i upravit kulmou. A to se mi opravdu líbí. Taky mi to večer ostatní vymění studenti chválili. Sešli jsme se na večeři v našem rotary klubu. Bylo to fajn, dokonce nás ke konci vytáhli skoro všechny na parket a tančili jsme.
4)Pro mě velmi významná událost byl příjezd mé ségry. Ona je na krátkodobé rodinné výměně v Brazílii. Její hostitelská rodina se jí rozhodla ukázat Buenos Aires. Takže přijela na tři dny. Proto jsme celé jedno odpoledne strávili spolu při prohlídce některých památek. Bylo to opravdu super a dokonce i sranda. Konverzace se vedla ve čtyřech jazycích: španělština, portugalština, angličtina a já se ségrou trochu česky. Byla jsem moc ráda že jsem ji zas po dlouhé době viděla.
5) Ještě před Vánoci jsme se vydali k moři. Nebudu to rozebírat dopodrobna. Můžu jen říct že se mi moc líbilo, jen na pláži bylo hodně lidí a mě velké horko. Sesbírala jsem si nějaké mušle a vykoupala se v moři. Také jsme trochu nakupovali. Prostě dovolená. Asi nejvíce zajímavou události jsou pro všechny Vánoce, ale o těch napíšu raději samostatný článek.
1)Camp
| Malby, koně a zábava aneb jak jsem vyrazila do Patagonie 2. část Paintings, horses, and fun, or how I went to Patagonia 2nd part |  |
Vánoce/ Christmas/ Navidad |
I’ve been here for four month, but I don’t now if it´s good or bad. Why? We have already been prepared that Christmas will be dificult for me. My feeling was changing. I had time when I was saying to myself I can’t stay here more but after it came time where I said I must stay for wonderful enjoyment. But in some moments there were something what was amazing.
In this month these perfect moments came :
1) Camp No I can’t do it! I forgot what I want to say. I am not ready. I don’t now how to say it! This was my bigest problem. Because at the Camp Spanish tests and prezentacion was waiting for us! I was preparing. The tests were preparing for us at the first day. There were two tables waiting for us. I do not think so (the rotex laughed) dragged Roxi to the same table. (Just like a rescue rope.) The first part wasn’t so bad. But!!!! The second part was news page. (,I am dying‘)Then I tried hard to translate word-by-word. That’s what we had with us. The next day games were waiting for us. We split into color-coded groups. Our group was black. One game to win, the second to lose. Then the game Stealing Flag came. We enjoyed the fun. In the evening, inbounds (exchange students in the host country) were waiting for presentation. I was frightened that I forgot half the text. Fortunately, I made little help right between the pictures. It saved me. When I had finished, I could not believe I did it. It even seemed like they liked it! I was glad to meet the others again. Maybe we’ll meet again soon.
2) My host mom had telling me for a long time that I can invite some friends . I did not dare for a long time, but then I just said why not. Why should I always be strangled. I was hoping we could swim in the pool so it would be fun. So I invited Kathy, Petra and Luisa. But it was clear in the morning that we can´t swim because it was a terrible weather. What the hell are we gonna do? Let’s do some baking, it could be fun. „Hola !!!!“ Everybody hugged and smiled. We just had to run fast under the roof. Petrea and Kathy came quite early. Kathy immediately caught the kitchen robot and insisted on it´s using. Full blast music, robot robot, laughter and stupidity. Poor wet Luisa arrived an hour later, everybody drenched in a good mood. We already had the first batch of vanilla rolls finished. So we started another. Well, we can´t call this the rolls. Petrea started the fantasy. We were on the living streaming on. (So others could have fun with our experiments) After some time, Luisa thought that we could try to have the challenge and jump into the pool even though it was out 16 degrees. Well, it’s not crazy for us, but it’s crazy for Argentinians. Challenge completed. Our candy on roasted and we stuffed, but happy we did something. It was really a great day.
3) I thought it would not hurt to let my hair cut a little. And the exchange also includes the little changes in appearance, so I have now 8 cm shorter hair. On that occasion, I left them straight and adjust the curl. And I really like that. It was the other night that the students praised it to me. We met for dinner at our Rotary Club. It was fine, we even boys took almost all of us for the dance.
4)The most important event for me was the arrival of my sister. She was on a short-term family exchange in Brazil. Her host family decided to show her Buenos Aires. So she arrived for three days. That’s why we spent one whole afternoon together and sightseeing. It was really cool and even funny. The conversation was conducted in four languages: Spanish, Portuguese, English, and me with a little Czech. I was so glad to see her again after a long time.
5) Before Christmas we went to the sea. I will not discuss it in a detail. I can only say I liked it very much, there were a lot of people on the beach and I was really hot. I took some shells and swim in the sea. We also went shopping a little. Just a holiday. Probably the most interesting event is for all Christmas, but I will rather write a separate article.
| Malby, koně a zábava aneb jak jsem vyrazila do Patagonie 2. část Paintings, horses, and fun, or how I went to Patagonia 2nd part | |
Vánoce/ Christmas/ Navidad |
2)Kamarádky/ Friends/ Amigos
Llevo cuatro meses aquí, pero ahora no si es bueno o malo. ¿Por qué? Ya sabia que la Navidad era dificil. Mis sentimientos estaban cambiando. Tuve tiempo cuando me decía a mí misma que no puedo quedarme más aquí, pero después llegó el momento en el que dije que debía quedarme para disfrutar maravillosamente. Pero en algunos momentos hubo algo que fue increíble.
En este mes llegaron estos momentos perfectos:
1) campamento No, no puedo hacerlo! Olvidé lo que quiero decir. No estoy lista. ¡Ahora no sé cómo decirlo! Este fue mi mayor problema. ¡Porque en el campamento las pruebas de español y la presentación nos estaban esperando! Me estaba preparando. Las pruebas se estaban preparando para nosotros el primer día. Había dos mesas esperándonos. No lo creo (rió el rotex) arrastró a Roxi a la misma mesa. (Al igual que una cuerda de rescate.) La primera parte no fue tan mala. ¡¡¡¡Pero!!!! La segunda parte fue la página de noticias. (Me estoy muriendo ‘) Luego me esforcé por traducir palabra por palabra. Eso es lo que teníamos quo hacer. Al día siguiente nos esperaban los juegos. Nos dividimos en grupos por colores. Nuestro grupo era negro. Un juego para ganar, el segundo para perder. Luego vino el juego Robo de bandera. Disfrutamos de la diversión. Por la noche, los aspirantes (estudiantes de intercambio en el país anfitrión) esperaban la presentación. Tenía miedo de olvidarme la mitad del texto. Afortunadamente, hice poca ayuda entre las fotos. Me salvó Cuando terminé, no podía creer que lo hice. ¡Incluso parecía que les gustaba! Me alegré de encontrarme con los demás de nuevo. Tal vez nos veamos pronto.
2) Mi madre anfitriona me había dicho durante mucho tiempo que puedo invitar a algunos amigos. No me atreví durante mucho tiempo, pero luego solo dije por qué no. ¿Por qué debería estrangularme siempre? Esperaba que pudiéramos nadar en la piscina para que fuera divertido. Así que invité a Kathy, Petra y Luisa. Pero estaba claro por la mañana que no podiamos nadar porque habia un clima terrible. ¿Qué demonios vamos a hacer? Hagamos un poco de cocción, podría ser divertido. „Hola !!!!“ Todos se abrazaron y sonrieron. Solo teníamos que correr rápido bajo el techo. Petrea y Kathy llegaron bastante temprano. Kathy inmediatamente atrapó el robot de cocina e insistió en que lo usara. Música a todo volumen, robot robot, risas y estupidez. La pobre Luisa mojada llegó una hora después, todos empapados de buen humor. Ya teníamos terminado el primer lote de rollos de vainilla. Así que empezamos otra. Bueno, no podemos llamar a esto los rollos. Petrea comenzó la fantasía. Estábamos en la transmisión en vivo en instagram (Para que otros puedan divertirse con nuestros experimentos). Después de un tiempo, Luisa pensó que podríamos intentar enfrentar el desafío y saltar a la piscina a pesar de que a fuera habian 16 grados. Bueno, no es una locura para nosotras, pero es una locura para los argentinos. Desafío completado. Nuestros dulces se asaron y nos llenaron, pero contentos hicimos algo. Fue realmente un gran día.
3) Pensé que no estaría mal dejar que me cortara un poco el pelo. Y el intercambio también incluye los pequeños cambios en la apariencia, por lo que ahora tengo 8 cm de pelo más corto. En esa ocasión, los dejé rectos y ajusté el rizo. Y eso me gusta mucho. Fue la otra noche que los estudiantes me lo elogiaron. Nos reunimos para cenar en nuestro Club Rotario. Estuvo bien, incluso los chicos nos llevaron a casi todos a bailar.
4)El evento más importante para mí fue la llegada de mi hermana. Ella estaba en un intercambio familiar a corto plazo en Brasil. Su familia anfitriona decidió mostrarle Buenos Aires. Así que ella llegó por tres días. Por eso pasamos toda una tarde juntos y haciendo turismo. Fue realmente genial e incluso divertido. La conversación se llevó a cabo en cuatro idiomas: español, portugués, inglés y yo con un poco de checo. Me alegré mucho de volver a verla después de mucho tiempo.
5) Antes de navidad nos íbamos al mar. No lo discutiré en detalle. Solo puedo decir que me gustó mucho, había mucha gente en la playa y hacía mucho calor. Tomé unas conchas y nadé en el mar. También fuimos de compras un poco. Sólo unas vacaciones. Probablemente el evento más interesante es para toda Navidad, pero prefiero escribir un artículo aparte.
ségra/ sister/ hermana
