18. červenec 2019
Musela jsem vybrat jen pár fotek, ale tady jsou najdete je pod textem./ I just had to pick a few photos, but here you find them under the text./ Solo tuve que elegir algunas fotos, pero aquí las encontrarás debajo del texto.
Dnes bych chtěla napsat o naprosto úžasné cestě po severu Argentiny. Tento výlet trval 17 dní, kdy jsme opravdu projeli kus země. Dohromady víc jak 6800 km.
Tentokrát jsme jeli s distriktem Mar del Plata tudíž nás bylo dohromady 50. Padesát mladých rozjívených a co si budeme povídat bláznivých výměnných studentů z různých koutů světa.
Musím říct, že jsem byla dost zvědavá, jak to všechno zvládneme, zvlášť když jsem se dozvěděla, že většina z druhého distriktu byla francouzky mluvící (18- Belgie, Francie) tudíž přes polovinu autobusu zněla francouzština.
Ale abych neděsila, v tomto distriktu byli také lidé z USA, Německa, jedna Australanka, Polák a kamarádka Míša z Čech.
První den byl hlavně o cestování a seznamování. Jedním z prvních míst, které jsme navštívili, byl národní park El Palmar. Naneštěstí bylo zataženo a chvílemi pršelo. Proto většina našich aktivit byla uvnitř, ale přece jen jsme na hodinu a půl vyrazili na safari. Naši průvodci nám na každém místě kde jsme zastavili, říkali zajímavosti a my jsme si měli možnost prohlédnout zblízka velmi staré palmy, tento druh palem je pouze na pár místech ve světě.
Původně jsme měli mít uvítací táborák, ale jelikož bylo všude mokro, měli jsme místo toho v jedné budově zapáleno pět svíček rozestavených tak, aby čtyři ukazovali na všechny světové strany a jedna uprostřed. Pak jsme ve skupinkách předváděli nějakou scénu a moje skupina to zvládla díky výměnné studentce Roxi, která je výborná v předvádění dramatu.
Opravdu už si nikdy nebudu stěžovat na šestihodinové cesty, protože cesta na Cataratas trvala 24 hodin. Naše první zastávka byla na břehu soutoku řek, který tvoří hranici s dalšími dvěma státy Brazílií a Paraguaí.
Další den jsme vyrazili na celodenní výlet na vodopády Iguazu. Jako na potvoru nám začalo pršet a my si museli koupit pláštěnky a většinu času strávit v pláštěnce.
Dopoledne nás čekal suprový zážitek a v nevelkém motorovém člunu po řece až k vodopádům. To bylo naprosto super, nafotili jsme sousty fotek a jako bonus jsme vjeli na kraj jednoho z menších vodopádů.
Naštěstí jsme si každý vzali věci na převlečení. Pak nás čekalo ještě pár stezek, díky kterým jsme se mohli na vodopády podívat shora. Já pro štěstí hodila do největšího jednu českou korunu. Den jsme si i přes sychravé počasí užili a dokonce se nám podařilo se nenechat oloupit od opic a zvířátek, u kterých si nemůžu zapamatovat jméno.
Pak nás čekalo další celodenní cestování až do provincie Jujui. Naštěstí v Jujui je většinu roku slunečno. Navštívili jsme tu další národní park tentokrát plný velmi starých a vysokých kaktusů. Taky jsme si nafotili spoustu nádherných fotek s pomalovanými zdmi a pro nás tak netypickými ulicemi.
Jedna ze zastávek další den byl obratník kozoroha, keramická dílna kde veškerá keramika je vyráběna ručně a neskutečně rychle. No pak konečně přišlo na řadu nakupování. Jelikož nás už delší dobu upozorňovali, že tady můžeme nakoupit hezké a levné dárky.
Musím říct, že se nás všech zhostila doslova nákupní horečka. (Stejně jsem ale nenakoupila všechno, co jsem chtěla a později jsem si za to dost vynadala.)
No a teď se pokusím popsat jeden z našich nejnabitějších dnů.
Samozřejmě jsme opět vyrazili s autobusem a opustili velmi pohodlný hotel. První místo, kde jsme zastavili byl nejvyšší bod našeho výletu 4170 metrů nad mořem. (Jen tak pro informaci jsme se předtím pohybovali kolem 2000 m. n. m. a kvůli tomu jsme měli zakázáno běhat a skákat.) Právě tam jsme měli ukázku rituálu pro Pacha Mama (matka země). Jelikož, ale všem byla hrozná zima, jsme to omezili na co nejkratší dobu nutnou k rituálu a vyfocení pár fotek.
Hned po tom jsme jeli na místo, odkud se získává sůl. Zdejší jezera jsou vlastně pokrytá souvislou vrstvou soli a díky tomu se získají super efekty díky, kterým můžete nafotit umělecké fotografie. Samozřejmě, že koordinátoři měli co dělat, aby nás všechny nahnali do autobusu, jelikož stále přicházeli nové super nápady na fotky. Pak jsme zas vyrazili na nákupy.
Večeři jsme měli v restauraci, kde nám při tom předváděli šou. (tango a další typické tance)
No a byl tu jeden opravdu super den, který jsme strávili na farmě. (To je něco pro mě!) Hodinu a půl na hřbetě koně mezi kopci. Potkávat polodivoká stádečka koní a krav. Myslím, že tohle je sen většiny koňáků.
Také jsme se byli projít a viděli jsme zdejší základní školu, kde studuje dohromady něco kolem třiceti studentů z šesti ročníků a kvůli velké vzdálenosti od domova tam musí přes týden přespávat. Taky jsme si „zahráli“ americký fotbal a večer u ohně jsme se nacpávali hamburgry.
Další dny jsme navštívili vinici. Ruiny z vesnice Quilmes. (tento domorodý kmen zde žil až do příjezdu Španělů.) Jsem na sebe opravdu pyšná, že jsem vylezla až nahoru a viděla jsem tu nádheru. Potkali jsme na menším vrcholku i stádečko koz. Bylo to nádherné.
Jelikož jsme měli za sebou už pěkný kus šplhání a chození měli jsme možnost vyzkoušet přírodní termální pramen. (Už jen cesta do hor je očistec. Já málem při vylézání vypustila duši.) Mohli jsme si vybrat jezírko od nejchladnějšího cca 33 stupňů až po horké nad 40 stupňů. Ale nesměli jsme ve vodě zůstat déle jak 30 minut. To bylo trošku těžké, jelikož foukal studený vítr, ale stálo to za to nádherně jsem si zarelaxovala.
Další den se stala jedna trošku překvapivá, ale ne neočekavatelná věc. Porouchal se autobus. Tak jsme získali skoro dvouhodinové volno, uprostřed divočiny, kde auta jezdí tak jedno za půl hodiny nebo hodinu. Mezitím co řidiči spravovali autobus jsme stihli projít okolí někteří s i vylezli do poloviny cesty na horu a konali se malé běžecké závody. Naštěstí se podařilo autobus opravit tak jsme nasedli a vydali se dál.
Navštívili jsme vesnici Chilesito, kde stojí socha Ježíše Krista, nafotili jsme další fotky. (Jo fotografie je to nejdůležitější.) Taky jsme si prošli jednu stezku, kde jsme viděli zvíře, které bylo podobné veverce ve velikosti psa s kočičím tělem.
Jedno z posledních míst, které jsme navštívili, bylo safari, kde jsme projížděli dvě a půl hodiny mezi skalami. Možná to zní nudně, ale bylo to nádherné je to tak rozdílné od Evropy.
Co se trošku nepovedlo, byla návštěva jednoho místa, kam jsme se dostali lanovkou. Koordinátoři tvrdili, že je to i pro nás, ale maličké centrum s mini vláčkem akvárkem plným zlatých rybiček a domečkem hrůzy? To ne. I když ten domek hrůzy byla sranda, jelikož jsme se snažili vystrašit navzájem. No a pak jsme si sami od sebe s pár dalšími vylezli výš. Nádherný pohled.
No pak jsme byli u přehrady, kde jsme si vylezli na obří kameny. (Opravdu jsme si to lezení oblíbili.)
Náš poslední den jsme strávili v areálu starého hotelu. Zkoušeli jsme si lukostřelbu a malou stezku v korunách stromů. Pak jsme šli na prohlídku hotelu.
Naše „poslední večeře“ se nesla ve znamení ruchu. Každý si povídal s každým na poslední chvíli jsme si vyměňovali kontaktní údaje a nechávali podepsat vlajky.
Cesta zpátky trvala celou noc. Dlouho jsme si povídali. Bylo to zvláštní, jak jsme si na sebe za pár dní zvykli. Takže když jsme začínali druhý den kolem poledního vysazovat děcka z druhého distriktu v jejich domovech, bylo to dost smutné loučení. Navíc když já a další z La Plata jsme měli vystoupit jako poslední, kolem desáté večer.
Můžu, ale říct, že na toto budu vzpomínat do konce života. Už teď vím, že se sem chci vrátit jednou vrátit. Znovu procestovat tuhle úžasnou a zajímavou zem.
první dva dny/ first two days/ primero dos dias
Today I would like to write about an absolutely amazing journey to the North of Argentina. This trip lasted 17 days, when we really went through a piece of land. More than 6800 km.
This time we went with the Mar del Plata district, so we were 50 together.
I must say, I was pretty curious how we could do it all, especially when I lheard that most of the second district was French speaking people (18- Belgium, France) so French was over half the bus.But there were also people from the USA, Germany, one Australian girl, a boy from Polakia and a friend from Czech Republic.
The first day was mainly about traveling and meeting together. One of the first places we visited was the National Park El Palmar. The weather was cloudy and sometimes raining. That’s why most of our activities were inside, but we went on a safari for an hour and a half.
Originally we were supposed to have a welcome campfire, but since it was wet everywhere, we had five candles lit instead one building, so that the four would point to all directions and one in the middle. Then we had in the groups show some scene which our group managed due to to the exchange student Roxi, who is excellent at drama.
I will never really complain about the six-hour trip again, because the journey to Cataratas lasted 24 hours. Our first stop was on the banks of the confluence of rivers, which form the border with the other two states of Brasilia and Paraguaí.
The next day we went on a day trip to the Iguazu Falls. It was raining and we had to buy raincoats and spend most of our time in a raincoat.
In the morning we had a great experience – a small motorboat down the river to the waterfalls. It was absolutely great, we took lots of photos and as a bonus we drove to the edge of one of the smaller waterfalls.
Fortunately, we all took things to change the dress. Then we had a few more trails that made us look at the waterfalls from above. I threw one Czech crown into the biggest one for luck. We enjoyed the day despite the cold weather and we even managed not to be robbed by the monkeys and animals, where I can’t remember the name.
Then we had to go all day trip to Jujui Province. Fortunately, in Jujui most of the year is sunny.
We visited another national park full of very old and tall cactus. We also took a lot of beautiful photos with painted walls and for us non-sticky streets.
One of the stops the next day was the Tropic of Capricorn, a ceramic workshop where all the ceramics are handmade and incredibly fast. But then there was a lot of shopping. Since we have been warned for a long time that we can buy nice and cheap gifts here.
I have to say that all of us have a literally shopping spree. (I’m anry with myself that I didn’t buy everything I wanted.)
Now, I’ll try to describe one of our most exciting days.
Of course we went with the bus again and left a very comfortable hotel. The first place we stopped was the highest point of our trip 4170 meters above sea level. (Just for information we moved around 2000 m above sea level and because of that we were forbidden to run and jump.) There we had a demonstration of a ritual for Pacha Mama (Mother of Earth). Since, but everyone was terribly cold, we limited it to the shortest time necessary to ritual and take some photos.
Right after that, we went to the place where the salt was obtained. The lakes here are actually covered with a continuous layer of salt, and thanks to this you can get super effects thanks to which you can shoot artistic photos. Of course, the coordinators had a lot to do to drive us all to the bus, as new cool ideas for photos were still coming. Then we went shopping again.
We had dinner at the restaurant where they showed us the show. (tango and other typical dances)
Well, there was one really cool day we spent on the farm. (That’s something for me!) An hour and a half on the back of a horse between the hills. A dream for horses riders.
We also went for a walk and saw the local elementary school, where some 30 students from six grades are studying together and have to spend from Mondays to Fridays, due to far distance from their homes. We also „played“ American football and in the evening by the fire we stuffed the hamburgers.
The next days we visited the vineyard. Ruins of Quilmes village. (This indigenous tribe lived here until the arrival of the Spaniards.) I am really proud of myself that I climbed up and saw the splendor. We met a herd of goats. It was beautiful.
Since we had already had a nice piece of climbing and walking we had the opportunity to try the natural thermal spring. (Just the way to the mountains is purgatory. I almost released the soul when I climbed out.) We could choose a pond from the coldest of about 33 degrees to hot above 40 degrees. But we were not allowed to stay in the water for more than 30 minutes. It was a bit difficult because the cold wind was blowing, but it was wonderful to relax.
The next day, a little surprising, but not an unexpected thing happened. Our bus broke down. So we got almost two hours off, in the middle of the wilderness where the cars go one in half an hour or an hour. While the drivers were repairing the bus, we managed to walk around and some of them climbed to the middle of the road and small cross-country races took place. Fortunately, we managed to repair the bus so we mounted and went on.
We visited the village of Chilesito where there is a statue of Jesus Christus, we took more photos. (Yeah, the photo is the most important thing.) We also went through one path.
One of the last places we visited was a safari where we drove two and a half hours between the rocks. Maybe it sounds boring, but it was so beautiful it is so different from Europe.
What went wrong was a visit to one place where we reached the cable car. The coordinators claimed that it was also for us, but a tiny center with a mini train, an aquarium full of goldfish and a house of horror? Not that. Though the house of horror was fun, we tried to frighten each other. And then we climbed up with ourselves with a few others. Beautiful view.
Well then we were at the dam where we climbed giant stones. (We really liked climbing.)
We spent our last day on the premises of an old hotel. We tried archery and a small path in the trees. Then we went for a tour of the hotel.
Our „last diner“ was sad. Everyone talked to everyone at the last minute, we exchanged contact information and let the flags sign.
The journey back was for all night. We talked for a long time. It was strange how we got used to each other in a few days. So when we started dropping off the second district kids in their homes the next day, it was a pretty sad parting. In addition, when I and others from La Plata were supposed to perform last, around ten in the evening.
I can, but I will remember this for the rest of my life. I already know I want to come back here once. Re-travel this amazing and interesting land.
Iguazu
Hoy me gustaría escribir sobre un viaje absolutamente increíble al norte de Argentina. Este viaje duró 17 días, donde conocimos un gran pedazo de tierra. En total más de 6800 km.
Esta vez fuimos con el distrito de Mar del Plata, fuimos 50 personas.
Debo decir que sentí bastante curiosidad por saber cómo podríamos hacer todo, especialmente cuando supe que la mayor parte del segundo distrito hablaba francés (18- Bélgica, Francia).
Había tambien, gente de los Estados Unidos, Alemania, una australiana, un polaco y otra chica de Republica Checa.
El primer día fue principalmente sobre viajes y conocer nueva gente.
Uno de los primeros lugares que visitamos fue el Parque Nacional El Palmar. El día estuvo nublado y algunas veces llovía. Es por eso que la mayoría de nuestras actividades fueron adentro, pero fuimos a un safari durante una hora y media.
Originalmente se suponía que teníamos una fogata de bienvenida, pero como estaba mojado en todas partes, teníamos cinco velas encendidas en un edificio, de modo que las cuatro apuntaban a todas las direcciones y una en el centro. Luego tuvimos que en los grupos, mostrar una escena.
Mi grupo agradece al estudiante de intercambio Roxi, que es excelente en teatro.
Nunca volveré a quejarme del viaje de seis horas, porque el viaje a Cataratas duró 24 horas. Nuestra primera parada fue en las orillas de la confluencia de los ríos, que forman la frontera con los otros dos países Brasil y Paraguay.
Al día siguiente hicimos un viaje de un día a las Cataratas del Iguazú. Estaba lloviendo y tuvimos que comprar impermeables y pasar la mayor parte del tiempo en eso.
Por la mañana tuvimos una gran experiencia: fuimos a un pequeño bote con motor por el río hasta las cascadas. Fue absolutamente genial, tomamos fragmentos de fotos y, como bono adicional, condujimos hasta el borde de una de las cascadas más pequeñas.
Afortunadamente, todos tomamos cosas para cambiarnos de atuendo. Luego tuvimos algunos senderos más que nos hicieron ver las cascadas desde arriba. Para suerte, tiré una corona checa en la cascada más grande. Disfrutamos el día vimos monos y animales, donde no recuerdo el nombre.
Luego tuvimos que ir todo el día a la provincia de Jujuy. Afortunadamente, en Jujuy la mayor parte del año es soleado. Visitamos otro parque nacional lleno de cactus muy viejos y altos. También tomamos muchas fotos hermosas con paredes pintadas y con ,para nosotros, atipicas calles.
Una de las paradas al día siguiente fue el Trópico de Capricornio, un taller de cerámica donde toda la cerámica está preparada a mano y es increíblemente rápido. Pero luego hubo un montón de compras. Desde hace tiempo que nos advierten que podemos comprar regalos bonitos y baratos aquí.
Tengo que decir que todos nosotros hemos comprado mucho.
Ahora, trataré de describir uno de nuestros días más emocionantes.
Por supuesto fuimos nuevamente con el autobús y dejamos un hotel muy cómodo.
El primer lugar donde paramos fue el punto más alto de nuestro viaje 4170 metros sobre el nivel del mar. (Solo para información, nos movimos alrededor de 2000 m sobre el nivel del mar y debido a eso se nos prohibió correr y saltar). Allí tuvimos una demostración de un ritual a la Pacha Mama. Nos limitamos al tiempo más corto del ritual y para tomar algunas fotos.
Justo después de eso, fuimos al lugar donde se obtiene la sal. Los lagos aquí están cubiertos con una capa continua de sal, y gracias a esto puedes obtener súper efectos para sacar fotos artisticos. Por supuesto, los coordinadores tuvieron mucho que hacer para llevarnos a todos al autobús, ya que todavía teníamos nuevas ideas geniales para las fotos. Luego nos fuimos de compras otra vez.
Cenamos en el restaurante donde nos mostraron un espectáculo. (tango y otras danzas tipicas)
Luego, un día realmente perfecto para mi que pasamos en el campo. (¡Eso es algo para mí!) Una hora y media en la espalda de un caballo entre las montaňas. Conocí caballos medio salvajes y vacas.
También fuimos a caminar y vimos la escuela primaria local, donde unos 30 estudiantes de seis grados estudian juntos y tienen que pasar una semana allí porque viven lejos. También „jugamos“ al fútbol americano y en la noche junto al fuego rellenamos las hamburguesas.
Los próximos días visitamos las ruinas del pueblo de Quilmes. (Esta tribu indígena vivió aquí hasta la llegada de los españoles). Estoy realmente orgullosa de mí misma que subí hasta la cima. Nos encontramos cabras en un pequeño pico. Fue maravilloso.
Como ya habíamos tenido una buena forma de escalar y caminar, tuvimos la oportunidad de probar la fuente termal natural. (El camino a las montañas es el purgatorio. Casi liberé el alma cuando salí.) Podríamos elegir un estanque desde el más frío de aproximadamente 33 grados a más de 40 grados. Pero no se nos permitió permanecer en el agua por más de 30 minutos. Fue un poco difícil porque soplaba el viento frío, pero fue maravilloso relajarse.
Al día siguiente, algo sorprendente, pero nos sucedió algo inesperado. El autobús se rompió. Así que tuvimos casi dos horas de descanso, en medio del desierto, donde los autos pasan uno en media hora o una hora. Afortunadamente, pudimos reparar el autobús, así que continuamos viaje.
Visitamos el pueblo de Chilesito donde hay una estatua de Jesucristo, tomamos más fotos. (Sí, la foto es lo más importante.) También pasamos por un sendero donde vimos un animal que era similar a una ardilla del tamaño de un gato con un cuerpo de gato.
Uno de los últimos lugares que visitamos fue un safari donde manejamos dos horas y media entre las rocas. Tal vez suene aburrido, pero era tan hermoso porque es tan diferente de Europa.
Lo que salió mal fue una visita a un lugar donde llegamos al teleférico. Los coordinadores afirmaron que también era para nosotros, pero ¿un pequeño centro con un mini tren, un acuario lleno de peces de colores y una casa de horror? No es. Aunque la casa del horror era divertida, tratamos de asustarnos mutuamente. Y luego nos subimos con algunos otros. Hermosa vista
Bueno, entonces estábamos en la presa donde subimos piedras gigantes. (Realmente nos gustó escalar.)
Pasamos nuestro último día en las instalaciones de un viejo hotel. Probamos tiro al blanco y un pequeño sendero en los árboles. Luego nos fuimos a dar una vuelta por el hotel.
Nuestra „última cena“ fue bulliciosa. Todos hablaron con todos en el último minuto, intercambiamos información de contacto y dejamos que las banderas firmen.
El viaje de regreso duró toda la noche. Hablamos mucho tiempo. Era extraño cómo nos acostumbramos en unos pocos días. Así que cuando comenzamos a dejar a los niños del segundo distrito en sus hogares al día siguiente, fue una despedida bastante triste. Además, cuando se suponía que yo y otros de La Plata debíamos actuar al final, alrededor de las diez de la noche.
Puedo, pero lo recordaré por el resto de mi vida. Ya sé que quiero volver aqua una vez. Re-viaje por esta tierra increíble e interesante.
nejvyšší bod a solné jezero/ highest point and salt lake/ punto más alto y lago salado
po dlouhé době na koni/ after a long time riding/ despues de mucho tiempo kaballo
minerální prameny/ mineral whater/ agua mineral
oprava autobusu a Chilesíto
poslední den/ last day/ ultimo dia