V Novosibirsk je druhou zastávkou na cestě transsibiřskou magistrálou, když nepočítám Moskvu a před tím zastávku v Baku. Naplánovali ji jsme ho dost narychlo, jak s vlakem, tak s ubytováním, tudíž jsme nesehnali žádného Couchsurfera, který by se nás ujal, byť jen na ulici (přes den bez ubytování). Tak po výstupu z vlaku, sedíme na lavičce, hledáme na internetu hostel. Projíždím Yandex mapy se zadaným požadavkem. Yandex (Jandeks) mapy jsou propracovanější verzí Google map, kde se dá sehnat podrobná informace snad o všem. Při zadání hostely Novosibirsk mi to na display vypisuje nabídku a tak prohlížím nejlevnější ubytování. Nakonec jsem něco vyhlídla a vydáváme se tím směrem, Laurent se však rozhoduje pro jednu z mých prvních možností, dřevěnou budovu s prima vyřezávanými nad okenicemi, která již dlouho není udržovaná, Taiga hostel. Tak se jdeme jenom zeptat. Je čtvrtek, nebo pátek teď nevím, tudíž trochu náročnější na volná místa, ale nakonec se s paní domlouvám na palandě v ženském a v pánském pokoji, odděleně a samostatný pokoj na další den. Finančně to v podstatě vychází na stejno (cca 1000 rublů na noc na palandě pro jednoho a pak pokoj asi za 2,5 tisíce rublů, což je v přepočtu nějakých 260 korun na noc a 625 korun za pokoj). Do třetice třetí a poslední noc máme jiný samostatný pokoj. Je to takové malé cestování po hostelu.
Je vtipné pozorovat jazykovou a kulturní barieru. Laurentovi nedošlo, že je zakázané na veřejných místech pít, a tak nevědomky si sice bere skleničku a otevírá vychlazené pivo na menší přestávku před procházkou do města. Paní recepční mi jde ihned vyčinit, co to Laurent dělá, že je to zakázané a to nejdříve prochází kolem něho, ale nepokouší se mu to vysvětlit. Prostě jde rovnou za mnou s tím, že jí nějak budu rozumět. Pro příště stačí problém vyřešit jen tím, že pivo bude ve skleničce a plechovka schovaná (to pak nikdo moc neřeší a místní to taky řeší, aby jen originální nádoba nebyla okatá).
Novosibirsk – ZOO
Nevím, kdo se vyjádřil, že není nutno povídat o návštěvě zoo, že je to obyčejná činnost. Ale ne, myslím, že není a je zajímavé vidět i koncept té ruské. Vždycky, minimálně mimo ČR mi přijde, že mají jinou strukturu a objevují se tam trochu jiná zvířata. Tady to bylo zaměřeno hodně na zvířata ze Sibiře a Asie. Dokonce jsem si poprvé uvědomila, že vlastně tygři jsou i na Sibiři a za ní směrem na východ k Vladivostoku. Dokonce před Vladivostokem je osada nazývající se Usurijsk(Уссурийск) jako ten tygr.
Návštěva v ZOO je zajímavý nápad, spojený s trochu dobrodružné cesty přes město k zadnímu zapadlému vchodu.
Vstup pro každého z nás stojí asi 600 rublů (150Kč), za vstupem je výběh nad cestou a kousek dál pak série klecí s šelmami, trochu jsem se zarazila. Zvířata byla asi před pár minutami krmená a dostali krysu na hraní. Nevím, jestli potrava byla na začátku živá, ale snad každá šelmička si tam akčně s ní hrála. V Čechách, nebo celkově Evropě nevím, jestli dávají chlupatá zvířátka před dětskými návštěvníky jako potravu. Myslím, jak jsme přecivilizovaní, tak by se možná nějaká maminka ohradila, že její dítko toto nemusí vidět… Ale nevím. Bylo to určitě etnologicky zajímavé pozorovat chování šelmiček.
Celá zoo je v lese, kolem samé stromy (většinou přirozené druhy), výběhy byly často obehnány dřevem, lavičky byli vytesané ze dřeva a často je doprovázela i dřevěná socha či sousoší fauny.
Před medvědy, kteří asi zrovna spí, tam po cestě běhají veverky a loudí od lidí oříšky. Ale potvůrky jsou dost vybíravé a chytré. Když se sáhne do batohu, tak zpozorní, ale na druhou stranu většinou včas posoudí, že z některých batůžků nějaká ta pochoutka nebude. Fotím si chlapce, jak na dlani podává jedné veverušce to co má a zvířátko si sousto bere.
Pro nás jsou velkou atrakcí velké kočky a lední medvědi, pro Laurenta pak i tučňáci a lenochodi, nebo bílí vlci jsou též zajímavý a krásní. Dokonce i některá zvířata nám pěkně pózují, asi chtějí, abychom si odnesli pěkné fotky a udělali z nich zvířecí celebrity/modelky.
Součástí zoo je i delfinárium, ale zjišťujeme, že je placené zvlášť a už u vchodu smrdí chlorem jako bazén (nevím, jestli do toho delfíny strkají, jestli, tak jsou chudáci).
Laurentovi se líbí tygři, ale z výhledové věže jen tiše konstatuje, že v přírodě pak dál směrem na Vladivostok je doopravdy potkat nechce.