Tak asi první věc, co člověka napadne, když přijde z Wanangu a ještě má nějaké ty zásoby pitné vody, je sprcha. Ano, sprcha se zde také nalézá, ale je použitelná jen po dešti a to jenom na rychle použití. Voda z kohoutku v holčičí chatce na muřích nožkách teče jen chvilku a ne vždycky, tak zuby se musí čistit většinou venku u tanku s dešťovou vodou. To samé je i s pitnou vodou, používá se dešťová voda, která steče ze střechy okapem do velkého tanku. Některé holky tvrdily, že mají nějaké střevní problémy, dost možná z této vody, to není vyloučené, jelikož tu prý mohou být nějaké bakterie.
Zpět ke sprše, nebo k vaně? Kdy se chceme vykoupat, musíme po rozbahněném svahu dolů k řece, kde je vody tak ke kolenům, když se poštěstí, tak do půli stehen. Sprcha je jen, když si déšť vyprosíme nebo možná PNG holky tancují dešťový tanec pro přivolání vody a pak můžeme udělat nájezd pod okap, nebo par vyvoleným se poštěstí normální sprcha.
Ale v podstatě voda i jiné podmínky na stanici v pralese se blíží k normálnímu kempovacímu standardu. Mam dojem, že asi nikomu z nás tu nic moc nechybí a jak na vodu, tak i na záchody se dá zvyknout poměrně rychle a přijmou to jako naprosto normální součást dne.