Wow. Zajimavé, jen jsme tam byli, jen tak krátce, tak deset minut.
Kde vlastně? Jeli jsme se podívat na jeřáb v pralese, kde se brzo začnou mapovat herbivoři z korun stromu. Nastoupili jsme do takové kabinky, něco mezi výtahem a košem od létajícího balonu a vystoupali jsme tak cca 45 m do výšky. Koukej, tam je moře a tudle máš nějaké minery na stromě, no? To nejsou minery, ale herbivori, i když je to jedno… Když jsem čekala na druhou skupinku, která byla nahoře, jestě jsem si užívala les a něco málo nafotila.
Kde vlastně? Jeli jsme se podívat na jeřáb v pralese, kde se brzo začnou mapovat herbivoři z korun stromu. Nastoupili jsme do takové kabinky, něco mezi výtahem a košem od létajícího balonu a vystoupali jsme tak cca 45 m do výšky. Koukej, tam je moře a tudle máš nějaké minery na stromě, no? To nejsou minery, ale herbivori, i když je to jedno… Když jsem čekala na druhou skupinku, která byla nahoře, jestě jsem si užívala les a něco málo nafotila.
K obědu na nás čekal zbytek rizota a pak jsem si šla lehnout. Ten včerejšek a večer před tím u počítače mě dostal. Obrazovku počítače nemůžu ani vidět. Když si mě zavolali na statistiku, tak z obrazovky mě bylo dost nevolno, tak jako by přede mnou byl velký billboard, ale byl to jen pracovní počítač a notebook. Nějak jsem si řekla, že se k práci dneska moc mít nebudu a taky že ano, vždyť nemůžu být celé hodiny jen zavřená v laborce pod studenou klimatizaci.Před chvílí jsem se vzbudila. Po tom, co Ivan na mě začal bušit a volat, nemohla jsem usnout a byla jsem ve stejném stavu otupělosti jako před tím, než jsem zalezla do postele. Tak jsem si alespoň umyla boty a dala studenou sprchu, která trochu pomohla. Myslela jsem si ze mám v mrazáku ještě fantu, ale to jsem se asi spletla, z lednicky a mrazáku si evidentně bere kdo chce, co chce, tak příště to dám do látkového pytlíku…
Nechám kluky ještě chvilku podusit a budu si užívat výhled na more a zvuky šplouchajících vln z terasy a pak půjdu holt něco dělat, ať už tu statistiku mám za sebou…