V šest hodin ráno vytahuji hlavu z písku, možná to vypadá, že jsem se v noci převtělila na pštrosa, ale to bych asi na Papue byla rarita, což v podstatě už jsem, když mám světlou kůži. Tudíž asi ne, asi jsem trochu změnila preference ze stromu na pláž? Dělají to klokani? To asi ne… Ale…
Jej a je to tu zase, musíme vstávat brzo, jelikož pojedeme na výlet na Manam Ireland, stále aktivní sopku. Jelikož jsme měli být v sedm třicet připraveni k odjezdu, přivstala jsem si o pár minut a šla jsem si sednout na strom nad moře. Čekala jsem, jestli uvidím východ slunce a taky, že jo, jen…
Tak dneska na nás opět čekala práce a jenom práce, ale naštěstí moc pomohl Conor, který nám defakto udělal celou statistiku.
Nástrahy pralesa, či co nás žralo ve Wanangu. Také se to tak dá nazvat.
Wow. Zajimavé, jen jsme tam byli, jen tak krátce, tak deset minut.
A je! Včera jsem šla spát kolem půl páté ranní a ne proto že bych chtěla, ale že jsem si myslela, že konečně dodělám poslední kolonky do tabulky na statistiku. No, nezvládla jsem to.
Je sobota, deset hodin ráno a my čekáme, až nás někdo odveze do Manangu. Papuánci moc časy neřeší a tak není náhoda, že jsme odjeli až před jedenáctou.
Vyjeli jsme si na lodičkách na exkurzi do mangrovu. Júúú, to byla paráda! Prý mangrovy jsou dost zrádné a nebezpečné, ale defacto jsme byli jen blízko nich.
Spaly jsme s děvčaty na podlaze v jedné třidě Wanangu. Třída byla vyzdobená, to se musí nechat, ale budova byla stavěná jen tak, aby tam nepršelo a nefoukalo, proto asi patnáct centimetru od podlahy nebyla stěna a tak jsme perfektně slyšely, co se děje v noci venku. Sing sing se táhl až do šesté raní,…
No tak na tenhle zvyk jsem byla hodně zvědavá. Bohužel jsme nedostali ani sukýnky ze sága, ani jsme si nemalovali obličeje, ale stejně to bylo velice zajímavé. Děti nám říkaly, jak to bude probíhat, ale jak už jsme, zjistili tak na čas se tady na Papue moc nehraje.