Štítek: Papua Nová Guinea

Tak aby toho nebylo málo ani moc, tak už jeden z posledních deníkových záznamů…

“Budeš sing-sing?” Ptá se už po několikáté Kenet. Nevím! Uvidíme. A ty budeš? Asi jo.

Je tma. Obloha plna hvězdiček. Srpek měsíce nám svití na cestu, když v pět hodin vyrazíme s Boneem na nejbližší kopec. Není to sice nejvyšší hora Mt. Willhelm kam se vydalo sedm statečných, ale stejně je to nejspíš můj životní rekord v nadmořské výšce 3900 metru nad mořem. Jsem asi rada, že jsem vzdala výšlap…

Sice sem na Papuu Novou Guineu přišlo křesťanské osvícenství v minulém století a zvyky se rapidně mění, stále existují staré legendy, mýty a pověry, které berou v určitých provinciích smrtelně vážně.

Pomóóóóóc. Jsem totálně utahaná a už nemůžu udělat ani krok. Po sedmi hodinové jízdě zábavným parkem, kde nás to pořádně naklepalo jako řízky a vyudilo kouřem a popelem jako ryby – tudíž řízko-ryby? Se sotva půlhodinovou přestávkou u výkladu zavazadel, trmácíme se pralesem do kopce k jezeru. Kopec to není nějak zvláště náročný, ale když…

Dlouho mě vrtalo hlavou, jak to vlastně je s dotací našeho výletu na Papuu Novou Guineu a jaká je vlastně selekce papuánských účastníků a ucelené odpovědi jsem se dočkala až v horském přístřešku na cestě na Mt. Wilhelm, nejvyšší horu Papui…. O výběru studentů jsem se nějak tak dozvěděla třeba od Eddy? Prý psali motivační…

Také velice zajímavá tématika…

O zvycích kolem resortu u Manamu jsem dostala celkem zajímavou přednášku od místní učitelky, se kterou jsem se šla projít na trh pro manga a pak mi večer dala u ohně bilomy.

To jsme se jednou bavily s Eddou, myslím, že když jsme byly prát a koupat se v řece ve Wanangu 3. Přišla mi na mysli otázka: jak to vlastně je se jmény na Papue? Třeba příjmení?

Vstáváme brzo, brzičko, dřív než vyjde sluníčko… abychom se stihli nasnídat, zvednout kotvy a vyplout na cestu do hor.