Juj. Paráda! Jak to, že jsem nešla dříve? Vydala jsem se poprvé a naposledy vyzkoušet brýle a šnorchl než je zabalím do krosny a úplně úžasný zážitek.
Nasadila jsem brýle, namontovala na ne šnorchl a plácla jsem sebou do moře. Chvilku jsem viděla jen vodní trávu a odpadky, ale po chvíli mě to odválo nad korály, kde jsem pozorovala pruhované rybičky, sasanky a hlavně Dory, modrou rybku s žlutým lemem. Bylo to jako ve snu, sice trochu zamlžené, ale hotovy ráj. Nema jsem bohužel nepotkala.
Večer jsem se vydala ještě obhlédnout svíticí řasy, na které jsem se již dlouho chystala a vždy jsem to vzdala kvůli počasí, nebo že jsem se v noci bála. Jupííí! Umím čarovat! Čaruju, kouzlím, od prstu se mi odrazí svíticí tečky. Mám na sobe šnorchl a brýle a snažím se čeřit vodu. Fosforeskující řasy reaguji na teplo a tak mě jako malý zázrak, jako kouzlo proplouvají mezi prsty. Je třeba jít víc do hloubky, aby byly vůbec vidět a tak bohužel trávím jen asi půl hodinky ve vodě, jelikož mám z tmavé vody respekt a nevím, zda-li na břehu na mě nečekají otravná děcka z poledne, kdy na mě pokřikovali, že chtějí půjčit šnorchl a brýle a že mi je prý údajně vrátí. (Nevrátili by, kdybych je půjčila.)