Indie. Mé dva měsíce.
Začínám postupně objevovat indickou kulturu, gastronomii a památky. Indie se skládá z osmi svazových teritorií a 28 států. Mluví se zde kolem 19000 jazyky a nářečími, oficiálních je dvacet dva. Gayatri mluví plynně čtyřma plus anglicky. Hotový Babylón. Povídáme si o všem možném. Mrzí mne, že mají napnuté příhraniční vztahy z Čínou a Pákistánem. Můj táta by se rád podíval do Indie, konkrétně jej zajímá Kašmír a hory na severu. Na samostatné procházky po městě a okolí mohu zapomenout. Na ulici je na můj vkus poněkud přeplněno a ani rodina, u které bydlím, nechodí do města pěšky, najímají si rikšu nebo jedou autem. Rodina mne bere na výlety. Jedeme do jeskyní Ajanta caves a Elora caves. Opice. Opice jsou všude a jsou oprsklejší, než u nás lázeňské veverky, ty Vám jen prolustrují otevřenou tašku nebo batoh. Zde je opice kradou, dost často surově. Rabují, devastují,… Mají na to vypracovaný systém, některé chytřejší i směňují jejich obsah s majiteli za jídlo a pochutiny. Ráda bych se také podívala na Tádž Mahal. Je však přes celou Indii a tak mne jedeme na další výlet, podívám se alespoň na kopii, i ta je nepředstavitelně nádherná. Mám dokonce možnost navštívit Indickou svatbu, tedy jen recepci, což je pouhá konečná část dlouhého svatebního obřadu. Nevěsty jsou v Indii oděné v nádherných tradičních červených svatebních šatech, ověšené zlatými šperky. Ruce nevěsty pokrývá mistrně malovaná mehndi (henna tetování), ve které je také ukryté jméno ženicha, které má pak za úkol partner najít.
V Púne je mnoho Rotary klubů. Já se potkávám se členy tří z nich a v jednom prezentuji Českou republiku v podobě přednášky s promítáním fotografií. Jeden z klubů navštěvuji často. Setkávám a seznamuji se i s ostatními výměnnými studenty, jak s těmi co do Indie přijeli na rok, tak i s klukem z Německa, co je tady také pouze na rodinnou výměnu jako já. Je zde také moc milá paní, Sareeka, co nás (výměnné studenty) má na starosti a nabízí mi jeden z výletů ročních studentů, který jsme od nich měli hrazený, ale také mě zvou na spoustu menších akcí od Rotary a odváží autem, aby tam moje indická rodina nemusela jet jen na otočku. Největší paráda je povídání a navázaná přátelství napříč celým světem. Při loučení si slibujeme, že zůstaneme v kontaktu a navzájem se zveme na návštěvu.
Velkým zážitkem je jeden z jejich festivalů, který se jmenuje Ganpati, oslavuje Lorda Ganeshe, boha moudrosti a štěstí. Pokud budu mít možnost podívat se do Indíe i v budoucnu, tak si určitě výlet naplánuji na všechny jejich festivaly. Stihám i jeden z mnoha významných svátků zvaný Raksha Bandhan, který symbolizuje posvátný vztah mezi bratrem a sestrou. Při tomto svátku sestry uvazují speciální náramek kolem zápěstí svých bratrů k jejich ochraně. Náramek sice uvazujete svým bratrům, ale může to být i někdo kdo je vám blízký jako bratr, třeba bratranec, nebo kamarád, a proto jsem měla i já možnost uvázat náramek kolem zápěstí Gayatri bratrance Pranaava.
Blíží se konec mé návštěvy Indie. Naši mne nabádají, abych si přivezla nějaké hezké šaty. Táta říká: „Máš prázdný kufr a hleď jej naplnit“. Samozřejmě loudí o přivezení koření a Indického čaje, Je milovník čajů a se sestrami a maminkou mu vozíme z každé cesty balíček. Jdeme s Gayatri nakupovat. Užíváme si to. WhatsAp plní fotografie a videa, kde na vzdálenost tisíců kilometrů, já váhavec, dělám modelku a snažím se s maminkou, sestrami vybrat ty nejhezčí šaty. Občas mi do toho krafe i táta. Rodina mne na rozloučení s Indií bere k moři. Pláž Indického oceánu je na rozdíl od ulic prázdná. Koupeme se a užíváme si poslední dny. Jo mimochodem, moře je i stejně slané jako ty, ve kterých jsem se již koupala :-).
Výběr
Indický oceán
Rotary setkání
