Ach jo. Mě to nebaví (či baví, ale nemám čas si to uvědomit)! Začala jsem semestr, jako všichni v mém programu, 9. září a od té doby se téměř bez přestávky na něco učím, či něco zpracovávám.
A když toho máš tolik, proč něco nezrušíš? No, ráda bych. Možná ráda vyměním něco z povinných předmětů za jiné? Ale rozhodně se nevzdám těch svých, z vlastní vůle zapsaných. Mrzí mě, že čas který trávím s něčím, v čem nechápu podstatu, či mi to připomíná něco, co už jsem se kdysi učila jen s tím rozdílem, že většinou na mě čeká na konci nějaký strašák, něco co se mi jen těžko v těchto případech překračuje, právě tento čas bych klidně mohla věnovat něčemu, co bych se chtěla naučit, tomu čemu bych ráda porozuměla.
Bohužel však určité věci nelze vymazat či nahradit a tak se šrotím a šrotím. Od rána až do večera jsem na univerzitě ať na přednáškách či jen v laborce. Večer přijdu unavená, ale musím si nějakým způsobem obstarat jídlo a základní potřeby a šup opět do modulu škola: příprava na hodiny, úkoly, zbytek času kdy mi zbývá aspoň kapka síly a času se snažím učit. Pokud se mi poštěstí najít chvilku, abych začala si dělat věci na poznávačky z hub a kytek, či otevřela knížku o mykorhize, která je celkem zajímavá a potřebuji jí k mé bakalářce, můžu být ráda. Ven jdu, když už si myslím, že nemám sílu a že jsem úplně k ničemu, a nebo když se mě kamarádi ptají, zda-li bych na chvilku nešla do čajovny, na Šukas (koncert) a nebo nešťastně píši kamarádce, zda-li by se mnou na chvilku se nešla projít, jelikož už mi termodynamika leze i ušima.
No jo. Takové, jaké si to udělám, takové to mám! Ale… Jupííí mám první zkoušku z Budějovic úspěšně za sebou a teď už zbývá se prokousat zbývajícími 15 předměty, kde sem tam naštěstí nemusím skládat zkoušku a těch asi 7 předmětů/zkoušek z Lince.